Architektura harmonie staveb 1

fibonacciho řady a proporce Zlatého řezu pro dosažení energetické harmonie obytného prostoru a Člověka. Důležitost správných proporcí interního prostoru a užitných předmětů okolo nás

Matematické vzorce odpovídají určité geometrii a lze jimi vyjádřit podstatu energetických vibrací příslušného stavebního Tvaru a jeho vnitřního prostoru. Obestavěný prostor na základě své geometrie ovlivňuje naše zdraví, možnosti regenerace, vnitřní harmonii a vitalitu. Velkou úlohu sehrává půdorysná a vertikální symetrie staveb, neboť i naše tělo je skoro stranově symetrické ve své podobě i funkci. Praxe ukázala, že je nutné se zabývat Tvary obytného prostoru a jejich proporcemi. Zajímavé výsledky výzkumných prací z Francie tomu plně nasvědčují. Většina současné bytové výstavby je ovšem z energetického hlediska nevyhovující a někdy může být pro člověka jako obyvatele i nebezpečná.

Ladění člověka na obytný prostor a stálé příznivé či nepříznivé působení obytného prostoru na člověka

Projekční a stavební praxe nerespektuje skutečnost, že člověk v obestavěném prostoru je nucený se vždy ladit na jeho vibrační vlnu, která však pro něho nemusí být vůbec příznivá. Každý dům nebo prostor se svou vibrací je totiž vůči člověku nepřeladitelný a vhodným prostorem se stává až po určitých speciálních vnějších a vnitřních úpravách. Tato situace nastává u všech nevyhovujících domů, které ale mohou být dodatečně zharmonizovány. Občas je projektant obeznámený s problematikou Tvarů a se Zlatými proporcemi v přírodě a případně umí navrhovat takové příbytky pro člověka, jež mu neškodí a které nevyžadují od svého obyvatele násilné vlastní přelaďování do negativních vibrací. V takovém případě je člověk jako obyvatel se svým domem či prostorem svázaný specifickou čistou energií, které říkáme Zlatá.

Zlatý dar člověku, zásnuby aritmetické a geometrické posloupnosti

Právě tato Zlatá energie je vibrační nosnou vlnou celé přírody a biosféry na Zemi. Dům postavený ve Zlatých proporcích vyzařuje specifickou energii příznivou pro člověka a tím je taková stavba interaktivně propojena do okolního přírodního prostředí a stává se její součástí.

Po jednom skvělém počtáři, kterému říkali FIBONACCI, je pojmenovaná FIBONACCIHO ZLATÁ ŘADA, která je právě důležitá pro rozměrové modulory a proporce ve stavbách, aby se v nich člověk cítil nejlépe. Je zcela vyjímečná tím, že každé nové číslo v řadě dostaneme obyčejným sečtením dvou čísel předcházejících, čemuž se říká ARITMETICKÁ POSLOUPNOST (např. 2,4,6,10,16,26...). Je v ní však skryta současně také GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST, u níž nikoli součet, ale podíl dvou čísel mezi sebou kdekoli v řadě je konstantní (např. 2,4,8,16,32,64...). Její méně dokonalé variantě se říká PŘÍRODNÍ ŘADA, na základě níž je vytvořená celá příroda okolo nás.

přírodní řada směřuje přímo ke konstantě zlatého řezu

PŘÍRODNÍ ŘADA má čísla řazená za sebou takto: 1,1,2,3,5,8,13,21,34,55,89,144 ..U PŘÍRODNÍ ŘADY se podíl jejich čísel dle GEOMETRICKÉ POSLOUPNOSTI neustále přibližuje konstantě Zlatého řezu, která má hodnotu 1,618033989 ... Tato hodnota je beze zbytku nejdůležitějším základem pro jakékoli navrhování a projektování urbanistické zástavby, sídliště, každého obytného domu, místnosti, ale i pro všechny praktické věci našeho každodenního života. Zatímco číselný poměr je u PŘÍRODNÍ ŘADY mezi druhou dvojicí ještě 2, mezi třetí je už 1,5, dále 1,666, 1,6, 1,625, 1,615, 1,619, 1,6176, 1,6182, 1,6179 atd. Už u devátého podílu se jasně objevuje konstanta Zlatého řezu.

Logaritmická spirála  - Dynamická cesta a nejpřirozenější růstový efekt všeho živého v prostoru

PŘÍRODNÍ ŘADA se uplatňuje v přírodním systému tvoření živočichů a rostlin jako při rozložení listů na rostlinných stéblech, či při uspořádání větví na stromech nebo na stavbě šupinek šišky jehličnatých stromů či jader v hlavě slunečnice. Toto rozložení navíc stoupá nebo klesá po šroubovici, které říkáme Růstová LOGARITMICKÁ spirála (Linea Phyllotaxis). LOGARITMICKÁ spirála se více buď rozvíjí nebo zavíjí a tím urychluje nebo zpomaluje proces přechodu ze statického stavu bytí směrem do dynamického a naopak. Každá LOGARITMICKÁ spirála je vlastně jakýmsi zprostředkovatelem mezi oběma protikladnými světy.

Zlatá fibonacciho řada o základu Fí

Nejdokonalejší FIBONACCIHO ZLATOU ŘADU vytvoříme tak, že od základu, kterým může být jakákoli číselná hodnota, postupujeme k dalšímu číslu GEOMETRICKOU posloupností, tzn. násobením nebo zpětně dělením pomocí Zlaté konstanty Fí = (odmocnina z 5+1):2, nebo Fí = (2x cosinus 36°). Současně platí i ARITMETICKÁ posloupnost. Jestliže položíme za základ 1, pak vypadá číselná podoba Zlaté řady takto:

1, Fí, Fí², Fí³, atd. nebo také 1, Fí, Fí+1, 2Fí+1, 2Fí²+Fí, 2Fí³+Fí², atd.

podstata a Trojí dělení geometrie, od statického klidu k rychlé dynamice a zpět

GEO- METRIE je slovo řeckého původu a znamená Země – měřictví. Původně měla tato matematická disciplína význam při zaměřování po Zemi a na Zemi veškerým způsobem dle matematických zákonitostí. GEOMETRII dělíme z principu na STATICKOU, PŘECHODNOU a DYNAMICKOU.

STATICKÁ geometrie je absolutně nevhodná pro živé formy. Je spojená s proporčními vztahy 1:odmocnina z 1 a především 1:odmocnina ze 3.

DYNAMICKÁ geometrie je naopak tím nejlepším, s čím můžeme na této Zemi pracovat pro vytváření nejpříznivějšího životního prostředí. Této geometrii se také říká ŽIVÁ, zářivá, nebeská, Boží nebo Apollónova geometrie. Její základní a královskou konstantou je právě výše zmiňovaný Zlatý řez, označovaný řeckým písmenem Fí. Je spojená s proporčními vztahy 1:Fí, 1:Fí², 1:2Fí, 1:odmocnina z 5, 1:Pí.

PŘECHODNÁ geometrie vytváří přechodový stupeň jak od DYNAMICKÉ ke STATICKÉ geometrii, tak od STATICKÉ k DYNAMICKÉ geometrii. Této geometrii se také říká ZEMSKÁ geometrie. Ta je spojená s proporčními vztahy 1:2, 1:odmocnina ze 2, 1:odmocnina ze 4, 3:4. Podle energetické aktivity hodnotíme geometrii spíše z hlediska její stability, štíhlosti, zašpičatění, symetrického vyvážení. K pochopení její podstaty je ale nezbytné rozdělit geometrii do výše zmíněných 3 skupin.                        

Např. obdélník s poměrem stran 1:odmocnina ze 3 má z hlediska symetrie a sloučených energetických ohnisek v jediném místě všechno v pořádku. Problémy však přináší ve vlnové délce a frekvenci, neboť jeho vibrace působí proti růstu živých buněk u většiny tvorů na Zemi. Má však mimořádně dobrou funkci pro stabilizaci hmoty v prostoru a tak lze jeho geometrii využít jinde. Podobnou finální vibraci vysílá do prostoru statický rovnostranný 3úhelník, který má interní poměr energetické formy také 1:odmocnina ze 3, což je jeho průvodní konstanta.

Nejdokonalejší obdélník ze všech, cesta zlaté energie po spirále z jejího středu ven a zase zpět

Nejdynamičtějším geometrickým útvarem je spirála, která je funkcí Zlatého řezu a která pravoúhlý tvar 1:Fí s vrcholy ABDF obtáčí. Na obr. níže je vyobrazena právě taková křivka, ani příliš rozvinutá, ani příliš zavinutá. Spirála se dotýká u tohoto obdélníku vrcholu BDF a také dalšího bodu na své cestě ke středu, kterým je vrchol H. Ten rozděluje úsečku AF Zlatým řezem a platí, že délky AB = AH = HC = BC vytvářejí vnitřní čtverec, který symbolizuje stabilitu a PŘECHODNOU (zemskou) geometrii. Délka FH je menším dílem Zlatého řezu ku straně DF, jenž se dále rovná z principu  AB = AH = BC. Z toho vyplývá, že geometrie čtverce je neodmyslitelnou součástí a průvodcem při každém dalším dělení u pravoúhelníku v poměru Zlatého řezu. Dalšími styčnými vrcholy spirály a zlatého pravoúhelníku na cestě k jejímu středu jsou podle obrázku  abecední kódy J, L, N, P, S, T.

Střed (Oko) logaritmické spirály ve Zlatém obdélníku

Střed spirály (oko) je mimořádně důležité energetické ohnisko, které se ve zlatém obdélníku vyskytuje celkem 4x. Každé z nich nalezneme pomocí souřadnic x,y, jejichž délky dle obr. udržují s delší stranou zlatého obdélníku (BD:x) i s kratší stranou (DF:y) poměr konstantní o hodnotě (odmocnina z 5:Fí). Konstanta Fí = (odmocnina z 5+1):2, nebo Fí = (2x cosinus 36°). Střed spirály najdeme také geometrickou cestou - viz obr., neboť leží pokaždé na průsečíku úhlopříček BF a DH, jež svírají pravý úhel R = 90°.

Tři grafické konstrukce proporcí zlatého řezu, matka zlatého řezu a hudebních intervalů - oktáva

Pro dosažení harmonických poměrů podle Zlatého řezu můžete potřebovat vytvářet ve své projekční nebo architektonické praxi jeho grafické konstrukce. Podívejte se na trojici obr. schémat Z1, Z2, Z3, kde jsou 3 různé konstrukce Zlatého řezu.

Z1 - Známe celou část a hledáme kratší i delší poměrnou vůči celé části

Ve všech 3 případech u Z1, Z2 a Z3 je základem konstrukce pravoúhlý trojúhelník s poměrem odvěsen 1:2, který nese označení vrcholů ABC. Malé x označuje vždy přesnou polovinu delší odvěsny AB, kterou přenesete na kolmici a dostanete bod C. Šipky naznačují, odkud kam se kružítkem co přenáší.

Z2 - Známe delší poměrnou část a hledáme kratší poměrnou část

U prvních dvou schémat Z1 a Z2 jsou středy kružnic otáčení vždy vrcholy pravoúhlého trojúhelníku A a B, u třetího obr. Z3 jsou to všechny 3 vrcholy, tedy ABC. Výsledné hledané poměry podle vaší potřeby jsou AB, AE, EB a DB.

Z3 - Známe KRATŠÍ poměrnou část a hledáme DELší poměrnou část

Každý stavební Tvar představuje na základě použitých proporcí a své geometrie statickou hudbu, jejíž souzvuk a harmonie (nebo také disharmonie) proniká do celého interního obestavěného prostoru prostřednictvím frekvencí, vlnění a částic EM Pole včetně Orgonového potenciálu, jež společně vytvářejí systém nazvaný Energetická Geometrie Staveb (ENGES). Hudba je zvláštním projevem matematiky a harmonický souzvuk má podobu vzorce. Naše hudební základy jsou postavené na rovnoměrném dělení intervalů (na temperování) a na rozčlenění Oktávy do 12 dílů. Rovnoměrné temperování představuje konstantní podíl frekvencí dvou sousedních půltónů na principu Geometrické posloupnosti o základu konstanty 12 odmocniny ze 2. Tomu také odpovídá určitá podoba LOGARITMICKÉ spirály.

FIBONACCIHO ŘADA a Zlatý řez proniká do všeho a kromě hudebních proporcí vytváří systém i v rozložení a počtu částic protonů a neutronů u atomových jader. Samotný člověk na nejvyšší příčce tvoření má fyzické proporce svého těla také vždy více či méně blízké proporcím Zlatého řezu a hudebním intervalům.

Zákonitosti čísel PŘÍRODNÍ ŘADY nejsou náhodné, poněvadž charakterizují míru změn energetických projevů materiálního světa. Čísla FIBONACCIHO ŘADY tak vyjadřují ARITMETICKÉ a GEOMETRICKÉ posloupnosti a k nim náležící LOGARITMICKÉ spirály se svým exponenciálním růstem nebo klesáním.

Fí jako konstanta Zlatého řezu mění celé energetické ztvárnění každého objektu, ve kterém byla použita. Je to absolutně nejdokonalejší číslo, jakýsi kosmický invariant, představuje Božský život, dokonalý a duchovní, je vrchním Vládcem formy. Není proto divu, že dům postavený podle takovýchto proporcí je člověku opravdu vlastní a okamžitě blízký a že se nemusí na nějakou jinou geometrii ladit mnoho let, aniž by podporovala jeho tělesné a duševní zdraví.

Architekt Edouard le Corbusier jednou řekl: „Dosáhne-li dílo maximální intenzity, proporčnosti, kvality vypracování a dokonalosti, vytvoří se kolem něho nevyslovitelný prostor a dané místo se změní ve zdroj fyzikálního záření.“